Reklama
 
Blog | Jan Haisman

Čím nás to krmí?

Jak moc dáte na noviny při vytváření vlastních názorů? Napadlo Vás někdy, že ani média se nevyvarují chyb? Že ne všichni, kteří do nich píši jsou odborníci na to, o čem píší? Neměla by naše společnost víc mluvit nikoliv o tom, kdo noviny vlastní, ale kdo a co do nich píše?

Byť že úvodník tohoto příspěvku může vypadat zlověstně,
nemusíte se bát dlouhé úvahy nad úlohou médií ve dnešním světě. Tuhle
skutečnost se pokusím ilustrovat na jednom krátkém případu.

V pondělí 21. dubna 2008 vyšel v Hospodářských
novinách článek s nadpisem „Vládli nejdéle na
světě. Teď končí kvůli ‚biskupovi chudých‘
“. Malá osobní odbočka: HN
považuji za nejlepší český deník – a to hlavně za věcnou úroveň jejich
zpravodajství. Podstatou věci je, že v paraguayských prezidentských
volbách vyhrál bývalý biskup Fernando Lugo za středolevou koalici Vlastenecká
aliance pro změny (Alianza Patriótica por
el Cambio
, APC), když porazil Blancu Ovelarovou za pravicové „barevné“
(Národní republikánská asociace – Strana barevných; Asociación Nacional Republicana – Partido Colorado, ANR-PC).

Jak vyplívá již z nadpisu, pro autorku, Kristýnu
Greplovou, byla Partido Colorado
nejdéle vládnoucí stranou na světě. „Jednašedesát
let u kormidla totiž přineslo straně Coloradu titul nejdéle souvisle vládnoucí
strany na světě.
“ Možná, že jsem příliš náročný, nicméně myslím si, že mezi
základoškolské vzdělání (a pochybuji, že by se žurnalistickým zaměstnancem tak
prestižního deníku, jakým pro mě HN jsou, stal někdo bez odpovídajícího
vysokoškolského titulu) by mělo patři cosi o revoluci v Rusku 1917, po
které Komunistická strana Sovětského svazu nerušené vládla až do roku 1989.
Jako výsledek odčítání dostaneme 72 let. A hned druhá se za KSSS drží mexická PRI
(založena jako PNR, později PRM) v letech 1929–2000 (= 71 let). Šedesát
dva let je určitě úctyhodná doba a přestože „barevní" odcházeli od vlády o
20 let později než sovětští komunisté, přece jenom 47 a 17 je výrazný rozdíl.

Tato chyba dostává tak trochu na trapnosti, když druhý den
vyšel v HN článek Martina Ehla „Druhý nechudší stát
Jižní Ameriky tančí, slibuje si obrat od bývalého biskupa
“, ve kterém
se už nachází následující odstavec: „V
noci na pondělí ale zvítězil v prezidentských volbách a jím vedená opoziční
Vlastenecká aliance pro změnu odstranila od moci stranu Colorado, která vládla
zemi jednašedesát let – jen o deset méně než sovětští komunisté.
“ To,
že udělala novinářka Greplová chybu, je evidentní. To, že se to může stát
každému, je také jasné. Jenže, kolik takových chyb jsem si za tu dobu, co čtu
noviny a spoléhám na ně jako vysoce důvěryhodný zdroj, jsem si už přečetl? Ve
kterých oblastech (ať už tematických nebo geografických), ve kterých se
neorientuji? Jak často před volbami a jak často po nich? Neděsí Vás to, jak moc
dáme na média a jak moc stejně jako my omylní (ale i zkorumpovatelní) lidé
v nich pracují?

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama