1) DOBRÁ: Konec přílepkům!
„Druhý“ Ústavní soud,
tedy ten, který z většiny jmenoval Václav Klaus pod vedením Pavla
Rychetského, už dokázal vyvolat kontroverzi ať už svými rozsudky, nebo chováním
některého z členů pléna. Je jasné, že kvality tvůrců ústavy (Cepl,
Klokočka, Kessler a další) a následných ústavních soudců v dohledné době
dosaženo nebude. Nicméně současný soud se nebojí dělat taková rozhodnutí, která
nemusí být populární. A právě mezi ně patří to poslední nejmedializovanější.
Ústavní
soud zrušil zákon, k němuž bylo tzv. jezdcem přilepeno vyplacení
klientů tří zkrachovalých bank, přičemž hlavním příjemcem těchto peněz by byla
finanční skupina PPF. Návrh a schvalování zákona bylo celé podivné a ukazovalo
na provázání PPF s ODS (ale nejen s ní).
To krásné a podstatné není, že
by zákon jako takový byl protiústavní. Protiústavní byl způsob, jakým byl
přijat „jezdec“. Ústavním soudcům šlo o to, že paragrafy o odškodnění klientů
byly přilepeny k naprosto nesouvisejícímu zákonu. Všichni víme, že český
právní řád se od revoluce propadá do neskutečného chaosu novel a přílepků. To,
jak říkají soudci, ohrožuje samotnou podstatu právního státu, kterým se Česká
republika v Ústavě označuje.
V konečném důsledku tak ÚS
„zákonodárci“ (ústavně-právní terminus technicus) sice nezakázali přilepování
„jezdců“, ale pověsili nad něj Damoklův meč zrušení každého zákona, který by
obsahoval různé takové mimoběžné samoúčelnosti.
Výsledek je trojí. Zaprvé je
dobré mít malé, do nejvyšší politiky nezapojené strany v Senátu (ústavní
žalobu podnítili senátoři z KOD),
protože nejsou vázány vztahy a tajnostmi, které se zde odehrávají. Zadruhé, jak
v rozsudku poznamenala i zpravodajka případu (Eliška Wagnerová), zase jsme se o
kousek přiblížili západním standardům demokracie. A zatřetí: stále existuje a
funguje instituce, která je schopna čas od času přistřihnout křídla našim
politikům, kteří nemálo vzlétnou špatným směrem.
2) ŠPATNÁ: Reprezentuješ, nemáš svobodu!
Ashley Lightspeed je studentka
Pedagogické fakulty Západočeské univerzity, která „vzorně plní všechny studijní
povinnosti“. Ashley Lightspeed je jen „umělecká“ přezdívka opravdové mladé
ženy/studentky, která si tak přivydělává focením pornografie. Na tom všem
by nebylo nic zvláštního, pokud by jí právě za to nehrozil vyhazov
z vysoké školy.
Absurdita socialistického kolektivismu,
který je ještě stále pevně zavrtán v myslích současné vládnoucí elity
(která v té době vyrůstala), tak opět vystrkuje růžky. Udělal jsem si malý
průzkum a jak v předpisech mojí bývalé (štředoškolské) alma mater, tak mojí současné vysoké školy, existuje absurdní ustanovení o
„poškozování dobrého jména školy“.
Jakési právo kolektivu na dobré
jméno je nadřazeno právu jedince dělat cokoliv, co není zákonem zakázáno.
Ashley Lightspeed je starší 18ti let, je svéprávná, dokonce svoji hlavní „funkci“
na VŠ (pilně studovat) plní na jedničku, nedělá nic protizákonného a přesto jí
hrozí vyhazov za jakési absurdní konstatování, že svým chování poškozuje dobré
jméno školy.
Jen by mě zajímalo, kdo tyto
hodnoty určuje? Už jednou jsme si je takhle kolektivně určovali všichni v zájmu
všech 40 let – a jak to dopadlo víme.
UPDATE 20.2.2007: Rektor, který chce vylučovat studenty za porno, zůstává
UPDATE 20.2.2007: Je horší studující pornohvězda, či pokleslý učitel? (Díky patří JK z diskuze pod člankem.)
3) HOAX: I novináři se nudí…
…nebo nemají o čem psát, tak
vidí konspiraci v naprostých hloupostech. Podle následující
zprávy, ČSSD zvažuje spojení se slovenskou stranou Smer – sociálna demokracia, přičemž
hlavním důvodem je vznik nové strany, která nebude mít miliardové
závazky vůči advokátovi Altnerovi, přičemž hlavní indicií je to, že Jaroslav
Tvrdík často jezdí na Slovensko. Nevadí, že hned v následujícím odstavci
novinář/ka hodnotu této informace (vzhledem k možnému spojení) zničí, když
uvede, že JT je členem týmu poradců Roberta Fica.
Ale podívejme se na to z
(politicko)vědního hlediska. Politické strany mají tři základní funkce
agregaci, artikulaci a prosazování zájmů. Jak by mohla česko-slovenská sociální
demokracie kumulovat (agregace) zájmy odpovídající společenské vrstvy, když ty
jsou v obou státech různé? Jak by probíhalo oznamování takových zájmů, když
např. slovenská média mají určitě větší zájem o problematiku smluv s Vatikánem
než ta česká? A jak by taková „joint venture“ prosazovala svůj program, kdyby v jednom
státě byla vládní, v druhém ne? Jak by mohl nějaký výkonný orgán
rozhodovat, kdyby slovenským kolegům mohlo být zcela ukradené, zda-li čeští
voliči-pacienti budou platit poplatky u lékaře.
Podobných otázek je spousta a
jenom ukazují to, co potvrdili oba předsedové stran: že tahle zpráva je hoax a autor-novinář je a) hloupý
a líný, b) potřeboval zaplácnout místo nebo c) se prostě nudil. Laskavý čtenář
nechť si vybere.