Lidstvo se vyvinulo na mytické planetě Kobol. Zde vzniklo 13
kmenů, které společně věřily v řecké božstvo (bude vysvětleno dále), a s těmito
bohy žily v idylické utopii. Ovšem přibližně před 2000 lety děje seriálu došlo
k události, která nakonec všech 13 kmenů vyhnala. Dvanáct kmenů se vydalo
na jednu stranu Galaxie, kde postupně kolonizovaly stejný počet planet.
Z počátku se mezi nimi odehrávaly různé války, ale
nakonec založily federaci Dvanácti kolonií Kobolu. Právě součástí jejich vesmírných
ozbrojených složek je loď nazývaná Battlestar Galactica. (Battlestar je
pojmenování druhu lodi, takže samotný název je spíš Galactica.) K usnadnění
vlastních životů vyvinuli lidé 12 kolonií roboty zvané Cyloni [:Sajloni:]. Ti
se ale časem vzbouří a po dlouhé válce uzavřou s lidmi příměří s určenými
hranicemi.
Třináctý kmen se vydal na opačnou stranu Galaxie a dle
věštkyně z dob osídlení Kobolu se vydal na mytickou planetu jménem Země…
(Takže řecká mytologie a božstvo ve světě seriálu není produktem starověkých
Athén a okolí, ale původního 13. kmene. Je nutné říct, že o osudu 13. kmene,
resp. Země se dovídáme velmi málo.)
Tolik k historii. V současnosti začíná seriál
ceremoniálem, kdy je BSG vyřazena ze služby a proměněna na muzeu válečnictví
(zvláště válek se Cylony). Bohužel ve stejný okamžik Cyloni zaútočí na všech 12
kolonií a vyvraždí celé lidstvo v této části Galaxie. Jedinou válečnou
lodí zůstává Battlestar Galactica pod vedením Williama „Billa“ Adamy, starého
válečníka, který už jednou odešel z armádních služeb.
Vedle vojáků na BSG přežije už jen cca 60 000 lidí,
kteří v době útoku byli na různých vesmírných lodích. Jednou z nich je
Laura Roslinová – ministryně školství – toho času až 43. v pořadí nástupnictví
do čela federace v případě smrti prezidenta. Jenže všech 42 předchozích
zahyne během útoků a tak se právě Roslinová stává novou hlavou flotily, de
facto jediného území, které má známé lidstvo k dispozici.
Snad neprozradím nic zásadního, když řeknu, že v minisérii
si zpočátku prezidentka a velitel Adama nepadnou do oka a teprve na jejím
konci, se voják Adama nechá přesvědčit, že válka se Cylony už není, protože
lidstvo 12 kolonií ji prohrálo, ale že je nutné vystavit lidskou civilizaci
nanovo (doslova „začít rodit děti“) a nakonec si stanoví za cíl nalézt mytickou
Zemi s nadějí, že tamní větev lidstva jim pomůže porazit Cylony, kteří se
v touze vyhladit i ty poslední zbytky lidstva vydají z Koloniální flotilou
(tedy BSG a ostatními civilními plavidly). Právě tento moment je odrazovým
můstkem seriálu, který k dnešku (16. prosince 2006) má odvysílány dvě
kompletní série a 11 dílů z právě probíhající série třetí.
Co je ovšem na tomhle seriálu tak zásadní? Zaprvé je to
stavba scénářů. Autoři skoro pokaždé bourají klišé sci-fi žánru (i když sami se
pár z nich neubrání) a dokáží diváky překvapit naprostými zvraty v ději.
Další důležitou devizou pak je to, že děj není idealistický. Lidé umírají,
zásoby docházejí, dělají se chyby, které stojí lidské životy. Nemluvě o
nesčetných prohrách. Ale také se zde řeší politika (vždyť Roslinová pouze
dosluhuje mandát předcházejícího prezidenta, takže dříve nebo později by se
měly konat volby), ekonomika (černý trh), opoziční hnutí (někteří z členů flotily
si myslí, že se Cylony by se mělo vyjednávat) atd.
I když je otázka, jak moc se dají posuzovat herecké výkony v seriálech,
troufnu si tvrdit, že tyto daleko přesahují standard. Připomeneme-li si např. Patricka
Stewarta v roli stratrekovského kapitána Picarda a přirovnáme ho k mastku,
pak herecké výkony v BSG jsou rovny vybroušenému diamantu. Skvělé výkony herců
navíc podporuje naprosto zásadní věc v režisérské oblasti – dokumentární
kamera. Ta byla sice ve sci-fi použita již v krátkém seriálu Firefly, ale
v Battlestar Galactice je dovedena k dokonalosti. Zvláště co se
vesmírných bitev týká, neposkytuje nám jediný bod pohledu, ale sama prolítává
mezi letouny, otáčí se a rotuje.
Jenže ani zde se autoři nezastavili a používají ji naprosto
všude – na palubě lodí, na planetách, v soukromých rozhovorech, na můstku
BSG… Pro sci-fi fanouška zvyklého na statickou kameru, která se zachvěje
maximálně, když je „jeho“ loď zasažena, je to naprosto fantastická zkušenost.
Vedle toho nemůžeme opomenout ani v případě BSG skvěle zvládnutou
standardní výbavu sci-fi seriálu – vizuální efekty a výtvarnou stránku věci,
kdy si autoři dávají práci s nejmenšími detaily (např. formát papíru nebo
datových médií, svítilny atp.).
Mohlo by se zdát, že už tak je plusů na kontě BSG dost, ale
musím ještě zmínit hudbu. Tu skládá pro celý seriál celkem neznámý Američan
Bear McCreary. A právě jeho neznámost mu dává volnou ruku v projevení svého
nepochybného talentu, takže si můžeme poslechnout původní (nikoliv právě
populární hudbu z rádií, kterou se autoři seriálů tak často snaží zakomponovat
do děje) skladby od popu až po vážnou hudbu. Bez ostychu bych McCrearyho hudbu
pro BSG srovnal s (nejen) filmovou hudební tvorbou Thomase Newmana (např. film
Americká krása /American Beauty/ nebo
seriál Odpočívej v pokoji /Six feet
under/).
Ale ani tak skvělé podívané se nevyhnuly některé minusy –
osobně vidím dva. Zaprvé je to občasné spadnutí do klišé žánru (např. nepřátelé
se objeví právě v tu chvíli, kdy BSG cvičí své piloty-nováčky). A zadruhé
pro všechny zájemce BSG je dostupná pouze na P2P sítích (torrenty, eDonkey, DC
atp.). I když při schopnosti českých televizí v poslední době úspěšně
kazit kvalitní seriály dabingem (naposledy např. Myšlenky zločince /Criminal Minds/ na Primě) toto může být
pozitivem. (Pro zájemce pak jsou české titulky vždy cca do 2-3 dnů po americké
premiéře dostupné na www.bsg.cz.)
Nicméně i přes tyto malé nedostatky Battlestar Galactica stojí za to, což potvrzují
nejen zahraniční,
ale i čeští
autoři. Proto patří-li někteří ze čtenářů ke sci-fi fanouškům, kteří jsou touto
(už dnes) klasikou nepolíbeni, pak neváhejte. A ti, kteří naopak sci-fi „nemusí“,
nedají nic za to (sehnat si) a shlédnout tříhodinovou minisérii (natožpak
třináct dílů první série), když se naše televize nerozpakují produkovat nebo
vysílat mnohem delší hlouposti.